Těsně před koncem roku 2001 došlo po několikaleté diskusi ke schválení nařízení o vzoru Společenství. Nařízení bylo publikováno v Úředním listu ES pod č. 6/2002 a vstoupilo v platnost 5.3.2003. Nařízení vytváří jednoduchý a nenákladný systém, který umožní získat ochranu (průmyslového) vzoru na celém území Evropské unie. Systém komunitární ochrany vzorů existuje paralelně vedle systémů národních a nezávisle na nich. Vzor Společenství je chráněn na celém území Evropské unie

Stávající členské země EU (15)

Podmínky ochrany

Tyto podmínky jsou dvě:

• vzor musí být nový
• a musí mít individuální povahu;
• Třetí, zvláštní podmínka se týká součástek složených výrobků a má význam zejména v automobilovém průmyslu: aby vzor požíval ochrany, musí součástka i po začlenění do výrobku při jeho normálním použití zůstat viditelná a viditelné znaky samy o sobě musí být nové a individuální.

To znamená například, že některé náhradní díly jsou z ochrany vyloučeny.

Vymezení pojmů

Nařízení obsahuje důležitá vymezení některých pojmů:

„Vzor“ znamená vzhled výrobku či jeho části, vyplývající zejména z charakteristických znaků linií, obrysů, barev, tvaru, struktury a/nebo materiálů výrobku samotného a/nebo jeho zdobení. Jde o znaky zjistitelné lidskými smysly, a to zrakem či hmatem. není důležité, zda vzhled má povahu estetickou či funkční. Výčet prvků, které mohou tvořit vzor, není vyčerpávající.

„Výrobek“ znamená průmyslově či řemeslně vyrobený předmět, včetně m.j. součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obalů, úpravy, grafických symbolů a topografických znaků, ale s vyloučením počítačových programů. Výčet možností je opět jen demonstrativní. Lze chránit i průmyslový vzor pro část výrobku. Zajímavé je, že nejsou vyloučeny topografie polovodičových výrobků.

„Složený výrobek“ znamená výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují demontáž a novou montáž výrobku.

Novost

Vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky, resp. přede dnem vzniku práva přednosti (v případě nezapsaného vzoru před dnem jeho zpřístupnění veřejnosti), zpřístupněn veřejnosti totožný průmyslový vzor; vzory jsou totožné, liší-li se jejich charakteristické znaky jen v nepodstatných detailech.

Novost je objektivní kritérium. Není důležité, zda je vzor výsledkem tvůrčí činnosti jeho tvůrce, nebo zda byl okopírován.

Novost se posuzuje ve světovém měřítku. Byl-li vzor zapsán nebo jinak zpřístupněn veřejnosti kdekoli ve světě, není nový.

Novosti jsou na překážku jen předuveřejnění vzoru totožného či téměř totožného, zatímco pouhý „celkový dojem podobnosti" nestačí.

Pokud jde o vymezení pojmu „zpřístupnění veřejnosti“, v podstatě jakékoli zveřejnění, které proběhlo bez výhrady či podmínky důvěrnosti, se pokládá za zpřístupnění veřejnosti.

Některá zveřejnění nejsou ovšem relevantní: jde o zveřejnění učiněná tvůrcem vzoru nebo jeho právním nástupcem, nebo zveřejnění, k nimž došlo v důsledku zneužití ve vztahu k těmto osobám během 12 měsíců před podáním přihlášky nebo před vznikem práva přednosti.

Individuální povaha

Průmyslový vzor má individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se významně liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti před podáním přihlášky, resp. před vznikem práva přednosti (v případě nezapsaného vzoru přede dnem jeho zpřístupnění veřejnosti).

V tomto případě není podstatné, že novější vzor se od staršího liší množstvím detailů, pokud je celkový dojem u obou vzorů podobný.

Osobou, jejíž dojem je rozhodující, je „informovaný uživatel“: většinou konečný spotřebitel, nikoli odborník v oblasti vzorové ochrany.

Při posuzování individuální povahy vzoru se musí přihlédnout ke stupni volnosti, kterou měl při vývoji vzoru jeho tvůrce (designér).

Nařízení nečiní rozdíl mezi vzorem estetickým a funkčním. V určitých případech však může být přinejmenším některý znak výrobku určován výlučně jeho funkcí; pak nemůže být chráněn. Směrnice proto stanoví, že ze zápisu vzoru nevyplývají práva k těm znakům vnějšího vzhledu výrobku, které jsou dány toliko jeho technickou funkcí. To platí i pro vnější znaky výrobků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl být výrobek mechanicky spojen s jiným výrobkem apod. Cílem je chránit vzájemnou propojitelnost výrobků pocházejících z různých zdrojů a zabránit jejich monopolizaci. Výjimku z uvedené zásady tvoří vzájemně zaměnitelné výrobky v rámci modulárních systémů, pokud samy o sobě splňují požadavky ochrany.

Práva ze vzoru nevzniknou, je-li vzor v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo morálky.

Rozsah ochrany

Ochrana vyplývající ze zápisu se vztahuje na každý vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.

Při posuzování, zda dochází k porušení práv, je tedy důležitý celkový dojem podobnosti, nikoli fakt, zda lze zjistit rozdíly v podrobnostech. Opět je činěn odkaz na informovaného uživatele.

Při posuzování rozsahu ochrany se musí přihlížet ke stupni volnosti, kterou měl při vývoji vzoru jeho tvůrce. Vysoce funkční vzory, kde musí designér respektovat dané parametry, budou vykazovat vyšší stupeň podobnosti než vzory, při jejichž tvorbě měl naprostou volnost.

Neplatnost zápisu

Průmyslový vzor Společenství lze prohlásit neplatným pouze v následujících případech:

• nejde vůbec o průmyslový vzor ve smyslu jeho definice;
• vzor nesplňuje podmínky ochrany, tedy nedostatek novosti či individuální povahy nebo skutečnost, že vzor je dán technickou funkcí výrobku či jde o vzájemné propojení, případně je vzor v rozporu se zásadami morálky;
• pokud na základě soudního rozhodnutí nemá majitel práva na vzor Společenství nárok,
• pokud je vzor ve střetu se starším vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky, nebo v případě uplatnění práva přednosti po dni vzniku práva přednosti vzoru Společenství, a který je chráněn ode dne předcházejícího zmíněnému dni zapsaným vzorem Společenství nebo přihláškou k zápisu takového vzoru nebo právem k vzoru členského státu nebo přihláškou k zápisu takového práva;
• pokud je v pozdějším průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení a právo Společenství nebo právní předpisy dotyčného členského státu, které se na toto označení vztahují, poskytují majiteli označení právo zakázat takové užití;
• pokud vzor představuje neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů dotyčného členského státu; nebo
• pokud průmyslový vzor představuje nevhodné užití kteréhokoliv z prvků, uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo zneužití symbolických znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 6ter výše uvedené úmluvy, které jsou ve veřejném zájmu dotyčného členského státu.

Práva ze vzoru

Nařízení vytváří dva typy vzorové ochrany, přímo aplikovatelné v každém členském státě.

• zapsaný vzor Společenství a
• nezapsaný vzor Společenství.

Zapsaný vzor Společenství

Vzory Společenství zapisuje při splnění všech požadavků Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (OHIM) se sídlem v Alicante.

Na základě zápisu je vzor chráněn jako zapsaný vzor Společenství, a to na období pěti let od podání přihlášky. Majitel může dobu ochrany prodlužovat každých pět let, a to do celkového trvání ochrany 25 let od podání přihlášky.

Zápis vzoru poskytuje jeho majiteli výlučné právo užívat vzor a zabránit všem třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu.

Užití znamená zejména výrobu, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování výrobku k takovým účelům.

Zapsaný vzor je chráněn jak proti úmyslnému napodobení, tak proti nezávislému (neúmyslnému) vývoji podobného vzoru třetí osobou.

Nezapsaný vzor Společenství

Ochrana tohoto vzoru začíná dnem, kdy byl tento vzor jakkoli poprvé zveřejněn ve Společenství.

Ochrana trvá tři roky ode dne tohoto zveřejnění a nelze ji prodloužit.

Vznik této ochrany nevyžaduje žádný formální úkon.

Nezapsaný vzor je chráněn proti úmyslnému napodobení či kopírování vzoru.

Pravidla o ochraně nezapsaných vzorů nevyžadují vydání prováděcích ustanovení. Tato forma ochrany začne proto platit dva měsíce po zveřejnění nařízení v Úředním listu ES, které se očekává počátkem roku 2002.

Náhradní díly

Součásti složených výrobků, na jejichž vzhledu závisí chráněný vzor (jako jsou viditelné náhradní díly) nebudou podle nařízení požívat ochrany, protože jejich ochranu neupravuje ani harmonizační směrnice (viz výše). Ostatní součásti však podle nařízení při splnění základních podmínek chránit lze. Evropská komise zamýšlí navrhnout v roce 2004 taková ustanovení, která by vyřešila tuto stále ještě problematickou otázku jak ve směrnici, tak v nařízení.

Vyčerpání práv

Práva vyplývající ze zápisu vzoru se nevztahují na jednání týkající se výrobku, ve kterém je vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh ve Společenství majitelem zápisu nebo s jeho souhlasem.