|
|
A.
Tvůrčí právo duševního vlastnictví
(osobní a majetková ochranná práva nehmotných předmětů
duševního vlastnictví jako výsledků tvorby fyzických osob)
- Průmyslová práva k výsledkům tvůrčí činnosti:
1.1 patentové právo - vynálezy
1.2 vzorové právo
- užitné vzory
- průmyslové vzory
1.3 právo topografií polovodičových výrobků
1.4 šlechtitelské právo
1.5 právo zdravotnických a rostlinolékařských metod
1.6 jiná tvůrčí práva průmyslového vlastnictví
(kupř.zlepšovací návrhy, know-how, objevy)
- Tvůrčí právo jiného než průmyslového vlastnictví
2.1 právo autorské
2.2 právo uměleckých výkonů
B.
Obchodní (netvůrčí) právo duševního vlastnictví
(majetková ochranná práva nehmotných předmětů duševního vlastnictví
jako výsledků obchodní, hospodářsko-technické, provozní a obdobné
činnosti fyzických a právnických osob)
- Obchodní právo průmyslového vlastnictví
1.1 právo na označení
- firemní právo
- známkové právo - ochranné známky a označení
- právo označení původu výrobků
1.2 právo náležející k podniku
- firemní právo
- právo obchodního tajemství
- jiná práva náležející k podniku
(právo důvěrných informací, know-how, obchodní nebo
vědecké znalosti a zkušenosti, výrobně technické poznatky)
- 2. Obchodní právo jiného než průmyslového vlastnictví
2.1 zvukově záznamové právo
2.2 rozhlasové a televizní právo
Celá oblast práv duševního vlastnictví byla u nás během posledních
40 let značně nedoceněna a právní zájem o ni byl na okraji
pozornosti, to platí zejména o právu průmyslového vlastnictví.
Právo průmyslového vlastnictví
patří k těm právním oborům, které v uplynulých sedmi letech prošly
dynamickým vývojem. Po odstranění administrativně direktivního
systému se radikálně změnila funkce státu a míra jeho zasahování
do práv původců a majitelů chráněných nehmotných statků.
V souvislosti s tím byla změněna koncepce celého systému ochrany
průmyslových práv. Byla přijata řada nových zákonů, které pro zániku
federace byly upraveny do českého právního řádu. Zásadní změnu pro
tuto oblast přinesl zákon 527/1990 Sb., O vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a následně i
zákon 237/1991 Sb., O patentových zástupcích, kterým
byla téměř po 40 letech obnovena profese patentových zástupců -
specialistů zejména na průmyslové právo a práva na označení, jejichž
základním posláním je pomáhat klientům k získávání, udržování a
obhajování jejich průmyslových práv. Legislativní proces byl završen
přijetím zákona 137/95 Sb., O ochranných známkách.
Posílila se i ochrana předmětů průmyslového vlastnictví instituty
obchodního práva a práva na ochranu proti nekalé soutěži. Těmito
legislativními kroky se systém práv průmyslového vlastnictví stal
slučitelným se stavem v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou.
Přesto však do zaplnění mozaiky průmyslových práv ve světě obvyklých
byl přijat zákon 529/1991 Sb. O ochraně topografií
polovodičových výrobků a zákon 478/1992 Sb. O
užitných vzorech.
V oblasti úpravy autorským zákonem měla rozhodující význam
zejména novela autorského zákona z roku 1990, která mj. upřesnila
i zákonnou ochranu programů počítačů jako autorských děl.
Nově vzniklá obec podnikatelů i „ nově se vzpamatujících " firem a
podniků byla a je postavena před bezprostřední možnost i potřebu
a nutnost využívat předmětů průmyslového a jiného duševního
vlastnictví pro vlastní podnikání. Protože jakákoliv forma
podnikání je neodmyslitelně spojena s průmyslovými právy a právem
duševního vlastnictví všeobecně. Návrat k tržnímu hospodářství
otevřel pro využívání předmětů průmyslových práv, zcela nové
horizonty, neboť průmyslová práva a duševní vlastnictví již nejsou
vlastnictvím všech (a tím vlastně nikoho), ale bedlivě hlídaným
majetkem konkrétních osob, ať již fyzických nebo právnických a
zdaleka ne všichni manažeři a podnikatelé, ev. vynálezci a
přihlašovatelé, mají jasnou představu o celé šíři ochrany,
kterou tomuto druhu vlastnictví poskytuje stávající právní řád.
Společnosti, firmy, podnikatelé vstupují do vztahů vyplývajících
z průmyslového vlastnictví dvojím způsobem.
- Za prvé by měli zachovávat nedotknutelnost už existujících
práv, tj. vyhnout se všem neoprávněným zásahům do práv
třetích osob. Konkrétně to znamená např. rozhodne-li se
výrobce pro výrobu nového výrobku, zavedení nové technologie
apod., měl by si v příslušné dokumentaci nejdříve ověřit, zda
nezasahuje do cizích průmyslových práv, ať již práv patentových
či práv na označení - ochranných známek.
- Za druhé může společnost či podnikatel při splnění zákonem
stanovených podmínek vystupovat v úloze majitele
průmyslového práva či jiného práva duševního vlastnictví
a libovolně s ním nakládat, tj. být majitelem patentu,
užitného či průmyslového vzoru, nebo ochranné známky a to
nejen na území České republiky.
O úspěchu v hospodářské soutěži rozhoduje to, čím se soutěžitel
pozitivně odlišuje od své konkurence - neboli, informační předstih
je i zdrojem předstihu soutěžního. Zmíněný předstih a výhody z
něj vyplývající trvají tak dlouho, dokud se soutěžiteli daří, aby
disponoval výlučně s určitými informacemi a chránil si je před
jinými soutěžiteli. Takováto ochrana se uskutečňuje jednak formální
ochranou, kupř. patentovou, jednak faktickou ochranou určitých
hospodářských informací všeobecně nazývaných " obchodní tajemství ".
V tržním hospodářství lze s tímto majetkem obchodovat, neboť z
hlediska ekonomického jsou práva duševního vlastnictví penězi
ocenitelným zbožím, majícím svou směnnou a užitnou hodnotu na trhu,
mohou být zdrojem zisku, ale na druhé straně je třeba vlastnická
práva k němu plně respektovat. Předpokladem však je, že majitel
svá práva (ale i povinnosti) zná, hlídá je a zabezpečuje jejich
ochranu v konkurenčním prostředí, ale také je uplatňuje a využívá.
Zabezpečení jejich ochrany je nutné věnovat značnou pozornost,
neboť vzhledem ke své nehmotné povaze mohou být velice snadno
zcizeny a nevhodně použity či zveřejněny se všemi negativními
důsledky pro svého majitele.
|
